O projektu

Cílem strategie EU pro půdu je, aby do roku 2050 byly všechny půdy v EU zdravé. Chybí však nákladově efektivní ukazatele biologické rozmanitosti půdy, fungování ekosystémů a ekosystémových služeb, stejně jako nákladově efektivní opatření k obnově zdraví půdy. Projekt SOB4ES přispěje k plnění mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ tím, že: (1) objasní biologickou rozmanitost půdy, fungování ekosystémů a ekosystémové služby v souvislosti s hlavními způsoby využívání půdy a změnami intenzity jejího využívání; (2) ověření nákladové efektivnosti stávajících ukazatelů biologické rozmanitosti půdy, fungování ekosystémů a ekosystémových služeb; a (3) vyhodnocení toho, jak mohou politické pobídky posílit ochranu, udržitelné hospodaření a obnovu půdních systémů a zdraví půdy. Díky zaměření na devět hlavních pedoklimatických (typ půdy – klima) regionů a způsobů využívání půdy, včetně půd v městském, zemědělském, lesním, (polo)přírodním prostředí, na mokřadech, v suchých oblastech, v průmyslovém a těžebním prostředí, pokryje projekt SOB4ES nejrelevantnější podmínky v EU z hlediska klimatu, typu půdy a způsobu využívání půdy. Projekt SOB4ES dále rozvine přístup založený na mapování a hodnocení stavu ekosystémů (MAES). V případě zemědělského využívání půdy budou plánované udržitelné zemědělské postupy porovnány s konvenčními postupy s vysokými vstupy a výstupy. V konečném důsledku projekt SOB4ES poskytne důkladně ověřené a použitelné ukazatele biologické rozmanitosti půdy a ekosystémových služeb pro hodnocení politik, které budou využity při monitorování zdraví půdy v celé EU od úrovně pole až po úroveň krajiny. Projekt SOB4ES rovněž analyzuje, jak sítě biologické rozmanitosti půdy souvisejí s nadzemní biologickou rozmanitostí a ekosystémovými službami, a to pomocí pokročilých přístupů strojového učení založených na umělé inteligenci, a rozšíří monitorování až na úroveň, kdy bude možné jej aplikovat pomocí dálkového průzkumu Země. A konečně projekt SOB4ES podpoří efektivnější zavádění ukazatelů v rámci rozsáhlých evropských průzkumů, jako jsou LUCAS a SoilBON, a přispěje k vývoji informačního panelu EUSO a národních programů monitorování půdy.