Ekologické zemědělství jako prostředek k zachování kvality vody? Srovnání tří reprezentativních případů ve Francii a v Německu

Ochrana vodních zdrojů před znečištěním pocházejícím ze zemědělství je v Evropě předmětem přísnější regulace, která dnes zahrnuje povinnosti dosahovat konkrétních výsledků, což motivuje města k tomu, aby ovlivňovala postupy zemědělců v ochranných pásmech vodních zdrojů. V této práci jsou na základě sekundárních údajů a přímých rozhovorů s regionálními aktéry analyzovány podmínky uzavírání dohod mezi třemi samosprávami (Mnichov a Augsburg v Německu, Lons-le-Saunier ve Francii) a zemědělci. Při podrobném zkoumání místa, které v těchto dohodách zaujímá podpora přechodu na ekologické zemědělství, jsme identifikovali faktory, které jsou pro jeho rozvoj příznivé, avšak ne nutně dostačující: původně extenzivní systémy produkce, strukturované a poptávkou poháněné odbytové kanály pro bioprodukty, atraktivní finanční pobídky, význam zprostředkovatele poskytujícího technickou podporu a zakotvení dialogu a smluv na dostatečně dlouhé časové období.