Ekologické zemědělství jako společné dobro pro ochranu vodních zdrojů

V současnosti se ekologické zemědělství stává také poskytovatelem veřejných statků, což podporuje stále větší počet aktérů. Lze jej vnímat jako „společné dobro“, které je třeba rozvíjet a zhodnocovat prostřednictvím kolektivních závazků nového typu, o nichž je třeba získat lepší přehled. V této souvislosti jsme analyzovali dvě francouzské iniciativy, které vycházely ze snahy o zachování odběrných míst pitné vody a byly realizovány místními samosprávami. Studie ukazuje, že samospráva vystupuje jako zprostředkovatel projektu územního rozvoje. Působí prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících nástrojů: řízení nabídky (pozemky a budovy) a poptávky (hromadné stravování). Ačkoli environmentální účinnost ještě není prokázána, projekty se opírají o rostoucí kolektivní angažovanost a rozvíjejí se v závislosti na své schopnosti rozrůstat se a zakořenit v daném území. Objevují se nové způsoby řízení, které vyvolávají otázku postavení místní samosprávy v takových projektech a otázku vytváření smíšených institucionálních uspořádání.