Několik příkladů přínosů a omezení selekce pomocí markerů u brambor

Selekce podporovaná markery (SAM) je možná pouze v případě, že molekulární markery jsou snadno použitelné a informativní. U brambor, které jsou tetraploidním a heterozygotním druhem, je SAM prozatím ještě poměrně málo rozvinutá. Naším přístupem bylo jednak hledat molekulární markery spojené s požadovanými znaky na základě segregujících diploidních populací a testovat jejich přenositelnost na tetraploidní úroveň, a jednak otestovat již publikované molekulární markery v různých tetraploidních genetických fondech. Jako modely jsme zvolili odolnost vůči škůdcům (listová plíseň způsobená Phytophthora infestans, odolnost vůči cystotvorným háďátkům Globodera rostochiensis a G. pallida, odolnost vůči viru Y) a obsah glykoalkaloidů v hlízách. V případě jednoduchého genetického determinismu (jako u genu Ry, který zajišťuje odolnost proti viru Y pocházejícího ze Solanum stoloniferum, nebo u genu R1 zajišťujícího odolnost proti plísni pocházejícího ze S. demissum) bylo možné publikované markery ověřit v různých genetických fondech. U genu H1, který zajišťuje odolnost vůči G. rostochiensis, se ukázalo, že marker dostupný v době realizace projektu nebyl v našem materiálu spojen s odolností, avšak od té doby byly ověřeny další markery. V případě oligogenní rezistence, kterou ilustruje rezistence vůči G. pallida, jejíž genetická determinace je řízena dvěma QTL, byla testována přenositelnost čtyř markerů umožňujících sledování QTL se silným účinkem GpaVspl v různých tetraploidních genetických fondech. Byly rovněž validovány dva markery umožňující sledování QTL se slabým účinkem GpaXIspl. Soubor markerů byl předán odborným partnerům, kteří je nyní využívají v různých měřítkách ve svých šlechtitelských programech. U znaků s polygenním determinismem (odolnost proti listové plísni a obsah glyalkaloidů) se v současné době jeví jako předčasné uvažovat o SAM.