Hodnocení a řízení rizika sedání půdy, od pozemku až po celé území státu

Fyzické poškození zemědělských a lesních půd v důsledku zhutnění při průjezdu techniky představuje pro subjekty působící v zemědělství a lesnictví významný problém. Upadnutí půdy totiž může mít negativní dopad jak na zemědělskou a lesní produkci, tak na životní prostředí, neboť podporuje erozi půdy, denitrifikaci a úbytek biologické rozmanitosti. V této souvislosti navrhoval projekt DST (Fyzická degradace zemědělských a lesních půd v důsledku zhutnění) pět oblastí výzkumu: dopady, předpovědi, prevenci, monitorování a mapování zhutnění v kontinentální Francii. Projekt vycházel z využití modelů sedání půdy a fungování systému půda–rostlina za účelem studia dopadů na plodiny a životní prostředí prostřednictvím změn vlastností (akumulace, přenos, mechanické vlastnosti) půdy. Jeho hlavní výsledky se týkají: (i) dopadu zhutnění, přičemž byla prokázána prahová hodnota indexu strukturálních dutin (0,15 m³·m⁻³), nad kterou jsou výnosy plodin a hydrodynamické vlastnosti nepochybně ovlivněny, (ii) modelování, přičemž projekt vyústil ve vývoj 2D modelu pro předpovídání deformace půdy, (iii) monitorování, včetně hodnocení geofyzikálních, nedestruktivních metod umožňujících mapování sesednutých oblastí, (iv) prevence prostřednictvím vývoje nástroje pro předpovídání vlhkosti půdy a dostupných dnů a (v) mapování rizikových oblastí ve Francii.