Vybudování včelařství odolného vůči klimatickým změnám v pohoří Rodopy v Řecku

Návrat včelích kolonií do hor je zásadní pro přežití včel a pro zachování biologické rozmanitosti alpské krajiny. V posledních padesáti letech vedlo opouštění horských vesnic k vymizení včelínů, zatímco příchod roztoče Varroa destructor způsobil vyhynutí kolonií včel medonosných. Zvýšení teplot zkrátilo období kvetení divokých i pěstovaných rostlin, čímž se snížila dostupnost nektaru a pylu. Včelaři se přesunuli do nižších nadmořských výšek, čímž se zvýšily výrobní náklady na umělé krmení a dopravu. Kolonie jsou navíc vystaveny působení insekticidů a herbicidů, které se hromadí v úlech a způsobují chronické otravy. Vzhledem k úbytku přirozených opylovačů se včelařství prosadilo jako strážce biologické rozmanitosti, neboť opyluje 90 % divokých rostlin a 75 % potravinářských plodin. Návrat včelařství do horských a lesních oblastí přináší environmentální, sociální i ekonomické přínosy, přičemž chrání a zhodnocuje přírodní zdroje. Včelařství v lesích zlepšuje úrodnost půdy, zvyšuje odolnost ekosystémů a snižuje napadení roztočem varroa díky synchronizaci s biologickým cyklem rostlin. Les potřebuje včely a včely potřebují les.