Druhá série doporučení pro budoucí výzkumné programy

V rámci procesu SHERPA byly identifikovány mezery ve stávajících znalostech a priority pro budoucí výzkum týkající se témat, jimiž se zabývala 2., 3. a 4. fáze projektu SHERPA. Tyto mezery odrážejí pohledy multiaktérských platforem SHERPA (MAP) a think tanku SHERPA na nedostatky současné evidenční základny, a to buď obecně, nebo v kontextu jejich oblastí působnosti. Webový vyhledávač SHERPA umožnil identifikovat informace z výzkumných projektů EU (především z programu Horizont 2020), které doplňují důkazy k doporučením ve výzkumných agendách vypracovaných na základě platforem SHERPA MAP. Bylo vypracováno šest oblastí výzkumných agend zahrnujících témata projednávaná platformami MAP, přičemž byly sloučeny dvě oblasti související se změnou klimatu, a to „Změna klimatu a environmentální udržitelnost“ a „Změna klimatu a využívání půdy“, a byla převzata a aktualizována jedna agenda z první sady doporučení. Těchto šest výzkumných agend je: • Změna klimatu, environmentální udržitelnost a využívání půdy; • Změna ve výrobě a diverzifikace venkovského hospodářství; • Posílení postavení venkovských oblastí v procesech správy na více úrovních; • Udržitelné a odolné hodnotové řetězce; • Sociální rozměr venkovských oblastí; • Pozorování, měření a monitorování. Výzkumné potřeby identifikované v těchto agendách byly přiřazeny k prioritám EU, které se odrážejí ve strategických směrech programu Horizont Evropa, v navrhovaných nebo schválených evropských partnerstvích, v exportní skupině pro prognostické cvičení SCAR-AKIS a v pilířích dlouhodobé vize EU pro venkovské oblasti. Výsledek ukazuje, že každá agenda se protíná s několika prioritami identifikovanými v těchto strategických dokumentech. Rozsah a povaha obsahu agendy v rámci okruhu „Změna klimatu, environmentální udržitelnost a využívání půdy“ odpovídá největšímu počtu strategických priorit (15 z 19 posuzovaných). Některé mezery ve znalostech budou odrážet specifické členství v MAP nebo geografii MAP, přístup k informacím a pohledy na typy znalostí (např. vědecké důkazy, praktické znalosti) a institucionální dostupnost dat či nástrojů. V příslušné době lze očekávat, že některé z těchto mezer ve znalostech budou zaplněny nověji financovanými projekty, a tím dojde k pokroku v těchto výzkumných agendách. Identifikace mezer ve znalostech a potřeb výzkumu zdola nahoru však ilustruje, jak může přístup založený na propojení vědy, společnosti a politiky přispět k procesu rozvoje výzkumu ve veřejném zájmu. To úzce souvisí s jedním z cílů programu Horizont Evropa – Evropská partnerství – který spočívá v podpoře „společenských, ekologických a ekonomických transformací zapojením občanů a odborníků, spoluprací s nimi a budováním konsensu mezi nimi ohledně plánů a priorit v oblasti výzkumu a inovací.“ Využití rozhraní mezi vědou, společností a politikou ze strany SHERPA umožnilo aktérům na místní i unijní úrovni vyjádřit své názory na potřeby v oblasti výzkumu a politiky. Samotný proces společného vytváření přispěl k naplnění dlouhodobé vize EU pro venkovské oblasti prostřednictvím stavebního kamene „Vytvoření silnějšího inovačního ekosystému“ v rámci pilíře „Silnější venkovské oblasti“.