Jak přístup do venkovních prostor a velikost farmy ovlivňují šíření vysoce patogenní chřipky ptáků v jihozápadní Francii

Tento vědecký poster analyzuje, jak přístup do venkovního prostředí a velikost farmy ovlivňují prostorové šíření vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) mezi drůbežářskými farmami v jihozápadní Francii během epidemie v letech 2020–2021. Studie pomocí prostorově explicitního, deterministického modelu založeného na individuálních datech zkoumá denní míry výskytu od prosince do dubna u 371 ohnisek nákazy na 10 426 produkčních místech. Klíčové závěry ukazují, že chov venku a přítomnost kachnovitých ptáků korelují s nárůstem výskytu ohnisek o 0,22, zatímco počet drůbežáren koreluje s 0,20; faktory související s pohybem vykazují slabší korelace (0,07 pro pohyby, 0,00 pro přesunuté populace). Model zahrnuje faktory specifické pro jednotlivé farmy, včetně statusu vnitřního/venkovního chovu, fáze produkčního cyklu, statusu sledovací zóny, míry přenosu, úbytku s vzdáleností a relativní náchylnosti a infekčnosti podle typu farmy a způsobu hospodaření. Výsledky přispívají k mechanistickému pochopení epidemických vzorců, umožňují odhad míry přenosu specifické pro daný typ farmy a podporují parametrizaci stochastických modelů pro hodnocení kontrolních strategií. Výzkum je financován Evropskou unií a provádí jej IHAP, Université de Toulouse, INRAE a ENVT, Toulouse, Francie.